Nová data z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že naše Slunce nevzniklo na své současné pozici, ale daleko blíže ke středu Mléčné dráhy. Před 4,6 miliardami let se zrodilo asi 10 tisíc světelných let od dnešní polohy, v oblasti s bohatším obsahem plynů vhodných pro tvorbu hvězd. Postupně se však přesunulo do vnějších oblastí galaxie, kde klidnější podmínky umožnily vznik života na Zemi.

Vědci dlouho řešili, jak mohlo Slunce překonat tzv. korotační bariéru — gravitační překážku ve středu galaxie, která by měla hvězdám bránit v útěku. Nové analýzy dat od ESA však ukazují, že k hromadné migraci tisíců hvězd došlo před 4 až 6 miliardami let. To vede k hypotéze, že gravitační bariéra vznikla až poté, co se Slunce a další hvězdy již stihly přesunout.

Tento objev překresluje chápání vývoje Mléčné dráhy. Ukazuje, že galaxie je dynamičtější, než se dříve předpokládalo, a že poloha hvězd se může výrazně měnit. Zatímco Slunce tak mohlo skončit ve vhodném místě pro život, otázka přesného mechanismu migrace a časového okamžiku vzniku bariéry zůstává předmětem výzkumu.