V oblasti Kuiperova pásu, za drahou planety Neptun, objevili astronomové těleso označované jako 2002 XV93, které vykazuje známky extrémně řídké atmosféry – překvapivý jev u objektu s průměrem pouhých 500 kilometrů. Těleso obíhá Slunce přibližně 40krát dál než Země a patří mezi tzv. plutiny, což jsou objekty v rezonanci s drahou Pluta. Podle dosavadních teorií by malá hmotnost a slabá gravitace měly znemožnit udržení plynného obalu, ale nová pozorování naznačují opak.

Klíčovým momentem bylo pozorování zákrytu hvězdy v roce 2024, které vedl japonský vědec Ko Arimatsu. Při průchodu objektu před hvězdou došlo k postupnému zeslabení a opětovnému zesílení světla, nikoli k náhlému zániku jasu. Tento efekt trvající 1,5 sekundy před a po zákrytu ukazuje na lom světla v řídké atmosféře. Analýzy naznačují, že atmosféra může být tvořena dusíkem, metanem nebo oxidem uhelnatým – podobně jako u Pluta – ale s hustotou jen 100 až 200 nanobarů, což je milionkrát méně než u Země.

Vědci zvažují, zda atmosféru nezpůsobila nedávná srážka s jiným tělesem, která uvolnila plyny z nitra, nebo zda jde o projev kryovulkanismu – procesu, při němž těkavé látky unikají z nitra tělesa a průběžně obnovují atmosféru. Objev publikovaný v časopise Nature Astronomy ukazuje, že i malá transneptunická tělesa mohou za určitých podmínek krátkodobě udržet plynný obal, což výrazně rozšiřuje chápání vývoje atmosfér ve sluneční soustavě.