České lesy čelí rostoucímu stresu způsobenému suchem a změnou klimatu. Dvě třetiny lesních porostů jsou ve stavu vysokého až extrémního vodního deficitu, což oslabuje stromy a zvyšuje jejich náchylnost k škůdcům, jako je kůrovec. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR sledují stav stromů v reálném čase pomocí sítě DendroNetwork a senzorů, které měří mikroskopické změny v kmenech. Ukazuje se, že růst dřeva se zpomaluje a letokruhy se zužují – což má dlouhodobý dopad na produkci dřeva v celé republice. Tradiční smrkové monokultury už nejsou udržitelné, protože smrk potřebuje chladnější a vlhčí podmínky, které v Česku mizí. Místo nich se začínají zakládat smíšené porosty s dřevinami odolnějšími vůči suchu, včetně druhů z teplejších oblastí, jako jsou cedry nebo duby ze Středomoří. Na vyšších polohách se očekává posun buku, zatímco v nížinách se lesy mohou postupně přiblížit středomořskému typu. Změna se týká i výzkumu – dřívější inventarizace ručně nahradily automatické systémy, které zpracovávají desítky tisíc dat denně. Klíčová je změna myšlení: místo opory o minulost je třeba se dívat dopředu a připravovat lesy na budoucí klima.