Tento záblesk dává kolegovi, který sleduje astrofyziku, klidný kontext ke společnému čtení.
Tajemné modré záblesky z vesmíru Tok příběhu a hlavní fakta
Od roku 2018 zaznamenali astronomové pouhých čtrnáct případů záhadných modrých záblesků označovaných jako LFBOTs – luminous fast blue optical transients. Tyto extrémně jasné, ale krátkodobé jevy dosahují maxima za několik dní a udržují intenzivní modrou barvu, což ukazuje na obrovské teploty. Na rozdíl od tradičních supernov nevykazují přítomnost vodíku, což naznačuje jiný původ.
Nová studie vedená Anyou Nugentovou z Centra pro astrofyziku Harvard & Smithsonian navrhuje, že za těmito záblesky stojí černé díry, které pozřou horké heliové jádro hvězdy typu Wolf–Rayet. Tyto hvězdy vznikají v dvojhvězdných systémech, kde jedna hvězda „vysaje“ vnější vrstvy druhé, až z ní zůstane jen jádro. Později exploduje jako supernova a zanechá černou díru, která pak postupně pohltí i svého bývalého partnera.
Záblesky se navíc často objevují daleko od center galaxií – až 55 tisíc světelných let daleko. Vědci vysvětlují, že exploze při vzniku černé díry mohla celý systém odmrštit do periferie. Přestože teorie dobře sedí na pozorování, počet známých LFBOTs je stále příliš malý na definitivní potvrzení.
Fakta
- Od roku 2018 bylo pozorováno pouhých 14 LFBOTs – svítivých rychlých modrých optických přechodných jevů.
- LFBOTs dosahují maxima záření za několik dní a rychle pohasnou, na rozdíl od supernov trvajících týdny.
- Vědci z Harvardu a Columbie navrhují, že záblesky vznikají, když černá díra pohltí jádro hvězdy typu Wolf–Rayet.
- Záblesky se často objevují až 55 tisíc světelných let od středu galaxie, což vědci vysvětlují odmrštěním systému při explozi supernovy.
- Hvězdy typu Wolf–Rayet již ztratily svou vodíkovou obálku, což odpovídá absenci vodíku v datech LFBOTs.
Vizuální vysvětlení zpráv od Canto. Při tvorbě mohou pomáhat nástroje AI. Redakční zásady
