Cena lithiových baterií klesla od roku 1991 o více než 99 % – z 9 200 dolarů na kilowatthodinu na pouhých 78 dolarů v roce 2025. Tento propad umožnil masovou dostupnost elektrických vozidel a rozvoj úložišť energie. Klíčovou roli sehrála kombinace Wrightova zákona – podle něj každé zdvojnásobení výroby snižuje náklady o 19 % – a inovací v chemii baterií, jako je přechod k levnějším a bezpečnějším LFP článkům bez kobaltu.

Vývoj poháněla i konkurence mezi výrobci, především čínskými jako CATL a BYD, které dotáhly LFP technologii k dospělosti. I přes nižší energetickou hustotu se LFP baterie staly ideální pro levné elektromobily a stacionární úložiště, kde hmotnost nehraje rozhodující roli. Paralelně se zvyšovala energetická hustota baterií z 80 Wh/kg na 300 Wh/kg, což snížilo hmotnost bateriových packů a zlepšilo praktické využití.

Do budoucna se očekává pomalejší pokles cen kvůli blížícímu se cenovému dnu danému surovinami. Nové technologie jako sodíkové baterie nebo pevnolátkové systémy mohou ceny dále snížit, ale jejich masové nasazení zatím nepřichází v úvahu. Zatímco sodíkové baterie začínají vstupovat na trh, pevnolátkové zůstávají ve vývojové fázi s nejistým horizontem nasazení.