Během prosincové vojenské simulace z roku 2026 získal německý bezpečnostní expert Franz-Stefan Gady za úkol převzít roli ruského velitele a naplánovat bleskovou operaci proti NATO. Cílem bylo faktické odříznutí pobaltských států od zbytku aliance prostřednictvím rychlého obsazení litevského území a uzavření Suvalského průsmyku. Gadyho tým využil koordinovaný útok z Kaliningradu a Běloruska, který se spojil u města Marijampole během jediného dne. Klíčovou roli sehrálo masivní nasazení dronů propojených s dělostřelectvem a silná protivzdušná obrana, která vytvořila takzvanou „zónu smrti“ a znemožnila jakýkoliv protiútok NATO.

Největší zranitelnost však nebyla technologická, ale politická. Simulace ukázala, že německý „Modrý tým“ reprezentující Berlín byl po útoku paralyzován a nereagoval. Gady tvrdil, že hlavním cílem ruské strategie je udržet Spojené státy mimo konflikt prvních 48 hodin, protože evropské letectvo bez americké podpory nemá šanci prorazit ruskou obranu. Tato politická nerozhodnost by podle něj mohla NATO oslabit natolik, že omezená invaze do Pobaltí by se stala reálnou hrozbou.

Bývalý slovenský ministr obrany Martin Sklenár doplnil, že země jako Finsko, Estonsko nebo Polsko mají otevřenou debatu o reálných hrozbách, což obyvatelům umožňuje lépe akceptovat těžká rozhodnutí – jako je zvýšení výdajů na obranu či návrat povinné vojenské služby. Závěr simulace je jasný: pokud Evropa nezíská politickou rozhodnost a nezareaguje na ruské schopnosti válčit na dálku, hrozba rozpadu aliance zůstává aktuální.