Vědci z Harvard Medical School vyvinuli nový typ biologických hodin, které měří stárnutí přesněji než dosavadní metody. Namísto chemických změn v DNA sledují aktivitu genů – tzv. transkriptom – což lépe odráží aktuální zdravotní stav organismu. Tým pod vedením Alexandera Tyshkovského a Vadima Gladysheva analyzoval přes 11 tisíc genetických profilů u lidí, myší, potkanů a makaků, čímž vytvořil univerzální molekulární hodiny schopné odhadnout nejen biologický věk, ale i riziko předčasného úmrtí.

Studie potvrdila, že biologický věk není pevně daný. U myší například kalorické omezení a lék rapamycin stárnutí zpomalovaly, zatímco tuková strava ho urychlovala. Výzkum také identifikoval dva klíčové geny spojené se stárnutím – jeden souvisí s dělením poškozených buněk, druhý s chronickými záněty. Lidé s vyšší hladinou odpovídajících proteinů mají vyšší riziko cukrovky nebo srdečního selhání.

Zajímavým objevem je krátká fáze omlazení během embryonálního vývoje, kdy biologický věk prudce klesá téměř na nulu – pravděpodobně kvůli evolučnímu resetu, který brání přenosu buněčných poškození na potomky. Další experimenty s propojením krevního oběhu mladých a starých myší ukázaly známky omlazení tkání, což naznačuje, že stárnutí lze alespoň částečně ovlivnit.