S rostoucí populárností digitálních investic se mění i podoba dědictví. Dnes už nejde jen o peníze na účtech nebo nemovitosti, ale i o akcie, podílové fondy, životní pojištění, penzijní spoření a stále častěji i kryptoměny. Ty ale přinášejí nové výzvy – hlavně kvůli absenci centrální evidence a nutnosti znát přístupová hesla. Notáři mohou díky spolupráci s českými bankami a depozitáři dohledat většinu domácích aktiv, ale zahraniční investice nebo digitální peněženky bez předchozí evidence zůstávají mimo dosah.

Klíčovou roli hraje digitální stopa, zejména e-mailové účty, které slouží jako centrální brána k informacím o investicích. Pokud rodina ztratí přístup k e-mailu, může ztratit i možnost získat část majetku. Některé služby umožňují předem určit správce účtu, ale mnohé účty po delší neaktivitě automaticky mažou nebo vyžadují dokumenty z dědického řízení.

Investice se do dědictví zařazují podle hodnoty ke dni úmrtí a dělí se podle závěti, dědické smlouvy nebo zákonné dědické posloupnosti. Důležité je, že samotné heslo nestačí – vlastnické právo vzniká až po právním vypořádání. Zahraniční účty jsou složitější kvůli nutnosti ověřených překladů a dodržení zahraničních pravidel. Daň se na samotné dědictví neplatí, ale může vzniknout při prodeji nebo při pobírání výnosů.