Zatímco západní finanční systémy stále více regulují a centralizují peníze, Afrika se stala lídrem v digitální finanční svobodě. Již od roku 2007, kdy v Keňě vznikl systém M-Pesa, začali obyčejní lidé přeskočit tradiční banky a přejít k mobilním platebám pomocí SMS. Tento technologický skok – tzv. leapfrogging – umožnil milionům lidí bez bankovního účtu zapojit se do ekonomiky jednoduše přes starší mobilní telefony. Klíčovou roli sehrála i keňská centrální banka, která systém nezakázala, ale umožnila jeho růst prostřednictvím tzv. „letter of no objection“.

Situace se ale změnila, když africké vlády začaly zavádět daně z digitálních plateb a zároveň devalvovat měny. V Nigérii přesáhla inflace 34 % a v Ghaně dokonce 50 %, což vedlo k masivní migraci obyvatel k kryptoměnám. Subsaharská Afrika se tak stala třetím nejrychleji rostoucím krypto regionem světa, s ročním objemem transakcí 205 miliard dolarů. Pro mnohé Afričany se krypto stalo záchranným člunem proti státnímu zásahu, nikoli spekulativním nástrojem.

Zásadním varovným příkladem se stalo selhání digitální měny eNaira v Nigérii. I přes agresivní kampaně a omezení hotovosti zůstalo více než 98 % peněženek neaktivních. Lidé odmítli státem kontrolovanou digitální měnu, protože ji vnímali jako nástroj dohledu. Tento odpor ukazuje, že lidé upřednostňují decentralizované systémy, které zaručují soukromí a autonomii. Afrika tak ukazuje cestu k penězům, které fungují jako autonomní systém, nikoli jako nástroj moci.