V noci na 31. května 2026 oznámily ruské úřady, že ukrajinské drony zasáhly ropnou rafinerii v Saratovské oblasti, kde následně vypukl požár. Stejný den byla zasažena i čerpací stanice v Kirovské oblasti, ležící více než 1300 km od ukrajinské hranice. Gubernátoři regionů včetně Rostovské, Voroněžské a Belgorodské oblasti hlásili další útoky, při nichž byli zraněni tři civilisté. Útoky na energetickou infrastrukturu v jižním a středním Rusku se staly součástí širší strategie ukrajinských sil, které cílí na logistiku a zásobování palivem.

Zároveň oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že dron zasáhl stěnu turbínové haly Záporožské jaderné elektrárny, největší elektrárny svého druhu v Evropě, kterou Rusko okupuje od roku 2022. Rusko viní z útoku Ukrajinu, zatímco ukrajinská strana incident popírá a označuje ho za propagandu. Ředitel Rosatomu Alexej Lichačev uvedl, že dron byl ovládán optickým kabelem, což podle něj vylučuje náhodný zásah.

Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil příjem nového systému protivzdušné obrany IRIS-T z Německa. Přesto zdůraznil, že Kyjev stále potřebuje více raket, aby mohl účinně odolávat ruským útokům. Incident u jaderné elektrárny vyvolal znepokojení šéfa MAAE Rafaela Grossiho, který varoval, že útoky na jaderná zařízení ohrožují bezpečnost mimo hranice konfliktu.