Vedoucí evropské země se dohodly na politické deklaraci, která posiluje národní svrchovanost při rozhodování o migraci a deportacích. Dokument podepsaný všemi 46 členskými státy Rady Evropy na summitu v Kišiněvě zdůrazňuje právo států kontrolovat vstup cizinců a upravuje výklad klíčových článků Evropské úmluvy o lidských právech. Cílem je otevřít prostor pro efektivnější vyhánění neúspěšných žadatelů o azyl i zahraničních trestníků.

Zvláště důležitý je posun ve výkladu článku 3, zakazujícího mučení a nelidské zacházení, a článku 8, chránícího soukromý a rodinný život. Státy trvají na tom, že rozdíl v kvalitě zdravotnictví nebo vězeňských podmínek nemůže automaticky bránit deportaci. Zároveň se zdůrazňuje, že národní současné a vlády lépe než mezinárodní soudy rozumí veřejnému zájmu, včetně ekonomického dopadu migrace a prevence kriminality.

Deklarace reaguje i na tzv. instrumentalizovanou migraci, jako byl případ Běloruska v roce 2021, a vyzývá Štrasburský soud k jasnějším pokynům pro krizové situace. Přestože dokument nemá závaznou právní sílu, má poslat silný signál soudům, aby přestaly příliš rozšiřovat výklad úmluvy na úkor státní kontroly. Kritici varují, že by to mohlo oslabit mezinárodní ochranu lidských práv.