Ruský prezident Vladimir Putin veřejně varoval Arménii před následky blížení k Evropské unii a připomněl, že podobná cesta vedla Ukrajinu do války. Arménie, dosud spojená s Ruskem prostřednictvím Euroasijského ekonomického svazu i Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, se od roku 2023 distancuje od Moskvy. Důvodem je ruská nečinnost během azerbajdžánské ofenzívy v Náhorním Karabachu, která skončila ztrátou území a masovým odchodem Arménů. V reakci Arménie ratifikovala Římský statut, pozastavila členství v CSTO a posílila spolupráci s EU i NATO.

Na začátku května 2026 hostila Arménie summit Evropského politického společenství, na němž se objevil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Následný summit EU-Arménie vyvolal okamžitou diplomatickou reakci z Moskvy, která předvolala arménského velvyslance. Putin naznačil, že změna kurzu Arménie může vést k referendu o budoucnosti vztahu s Ruskem, ale zároveň varoval, že cesta Ukrajiny – směřující k integraci s EU a odtržení od Ruska – měla tragické následky.

Situace ukazuje rostoucí napětí mezi Ruskem a zeměmi bývalé sovětské zóny vlivu, které hledají alternativy k moskevskému vlivu. Arménie se stává klíčovým případem toho, jak se může geopolitický posun odrážet v regionální stabilitě. Zatímco Jerevan hledí k Západu, Kreml reaguje varováním a diplomatickým tlakem.