Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě podporuje ambiciózní výzkum dlouhověkosti a regenerace lidského těla, který se stal státní prioritou. Program z roku 2024 má hodnotu 26 miliard dolarů a slibuje zachránit 175 tisíc životů do konce dekády. Mezi hlavní oblasti patří genová terapie, 3D tisk živých tkání a pěstování orgánů u miniprasat pro xenotransplantace. Projekt je úzce spojen s Putinovým okolím, včetně jeho dcery Marie Voroncovové a fyzika Michaila Kovalčuka, šéfa Kurčatovova institutu.

Zájem odloučit lidské tělo od přirozeného stárnutí má hlubší symbolický a politický rozměr. V kontextu války na Ukrajině a stárnutí elit se výzkum proměňuje v snahu o prodloužení trvání režimu. Kritici však upozorňují, že ruský výzkum trpí izolací od mezinárodní vědecké komunity, nedostatkem publikací a politickou nátlakovostí. Sankce a přerušené vazby se Západem komplikují přístup k technologiím a ověřování výsledků.

Idea prodlužování života má v Rusku dlouhou tradici – od Alexandra Bogdanova přes transfuze až po dnešní peptidové terapie. Přesto průměrná délka života ruských mužů zůstává nízká – kolem 68 let. Zatímco Kreml sní o nesmrtelnosti, každodenní realita obyvatel s těmito ambicemi nekoresponduje.