Průměrný člověk dnes sahá po mobilu až 352krát denně, což je téměř čtyřnásobek oproti roku 2019. Tento nárůst odráží nejen technologické zvyklosti, ale hlubší psychologické a neurobiologické mechanizmy. Výzkumy ukazují, že mobilní návyk funguje na principu variabilního rozvrhu posilování – stejně jako hrací automaty – kdy nepředvídatelnost odměny (zpráva, lajk, video) spouští uvolňování dopaminu v mozku, zejména ve fázi očekávání.

Klíčovou roli hraje i osobnost. Metaanalýza 36 studií s daty téměř 16 000 lidí ukázala, že vysoký neuroticismus a extraverze jsou spojeny s vyšším rizikem problematického užívání mobilu. Naopak svědomitost a přívětivost působí ochranně. Lidé s vysokým neuroticismem často používají telefon jako únik před úzkostí, zatímco extraverti hledají sociální podněty.

Dalším faktorem je FoMO (strach z opomenutí), který zvyšuje riziko depresivních nálad a závislosti. U izolovaných lidí se tento efekt ještě prohlubuje. Někteří odborníci vidí paralelu s úzkostnou vazbou z dětství, kdy člověk neustále hledá ujištění. Situace a prostředí hrají roli stejně jako genetická predispozice – změnou kontextu (např. vypnutí oznámení, nabíjení mimo ložnici) lze chování ovlivnit.