Archeologické lokality Göbekli Tepe a Karahan Tepe v jižním Turecku předefinovaly poznatky o raných lidských společenstvích. Dosud se předpokládalo, že velké kamenné stavby vznikly až ve vyspělých zemědělských společnostech mezi 4. a 3. tisíciletím před naším letopočtem. Nález v Göbekli Tepe ale ukázal, že komplexní kruhové stavby s masivními sochami a pilíři byly postaveny už kolem roku 9500 př. n. l. – tedy o tisíce let dříve, než začalo zemědělství. Jejich staviteli byli lovci a sběrači, kteří se usadili na jednom místě, aniž by přešli k pěstování plodin. Tento objev převrací tradiční pochopení vývoje civilizace, podle něhož sedentární život vznikl až s pěstováním potravin. Výzkumy vedou archeologové jako Necmi Karul z Istanbulské univerzity, který od roku 2016 vede práce v Göbekli Tepe a od 2021 i v Karahan Tepe. Obě lokality ukazují, že komplexní společenské struktury a rituály mohly existovat daleko dříve, než se dosud myslelo. Po zhruba 2000 letech trvající přítomnosti byly některé části účelově zasypány, zatímco osídlení pokračovalo dál. Později se společnosti přesunuly do nížin a přešly k zemědělství, což mohlo přispět k opuštění původních center. Po jejich zániku následovala tisíce let trvající mezera, během níž se na světě neobjevily srovnatelné stavební nebo umělecké výtvory – až do vzniku sumerské civilizace v Mezopotámii.