Evropské instituce reagují na rostoucí hrozbu dronů v blízkosti východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Po prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o potřebě „protidronové zdi“ vznikl ambiciózní plán, jehož cílem je plná funkčnost do konce roku 2027. Projekt má symbolizovat rychlou technologickou odpověď na změněnou bezpečnostní situaci, zejména v kontextu války na Ukrajině a narůstajících incidentů v pobaltských zemích.

Avšak konkrétní podoba obrany zatím chybí. Zatímco Polsko plánuje rychle nasadit vlastní systémy, jiné země se neshodnou na rozsahu a metodě – od rozsáhlé sítě radarů po lepší koordinaci stávajících sil. Baltské státy hlásí opakované vniknutí dronů do svého vzdušného prostoru, včetně incidentu v Litvě, kde byl vyhlášen vzdušný poplach, a útoku v Rumunsku, kde dron poškozil dům a zranil dva lidi.

Hlavní problém tkví v roztříštěnosti evropské obrany. Země mají různé systémy, pravidla a priority. Zatímco východoevropské státy žádají rychlou akci, některé západoevropské země, jako Francie a Itálie, přistupují k projektu opatrně. Experti upozorňují, že i když Evropa zvyšuje výdaje na obranu, bez lepší interoperability a sdílení dat zůstávají zásadní mezery. Navíc technologie dronů se vyvíjí rychleji než schopnost politiků se shodnout.