Během mistrovství světa v ledovém hokeji se vedle sportovního dění rozhořela debata o výslovnosti švédských jmen hráčů. Robert Záruba, hlavní komentátor ČT sport, původně používal měkčí, moderní variantu výslovnosti, která odpovídá dnešnímu švédskému výslovnostnímu úzusu – například „Lašon“ místo „Larsson“ nebo „Foršberj“ místo „Forsberg“. Tato forma se ve Švédsku prosadila během posledních třiceti let a tradiční tvrdší výslovnost je dnes považována za archaickou.

Rozhodnutí ČT přizpůsobit se švédské normě však vyvolalo mezi českými diváky silné reakce. Mnozí nebyli s novou výslovností obeznámeni a vnímali ji jako nepřirozenou. Proto se Česká televize rozhodla během šampionátu vrátit k dříve běžné, ale jazykově méně přesné formě, aby neotravovala zážitek z utkání. Rozhodnutí bylo konzultováno i s Ústavem pro jazyk český, jehož názor je sice doporučující, ale ukazuje na silný vliv tradičního úzusu v českém jazykovém prostředí.

Švédští komentátoři, jako Lasse Granqvist, potvrzují, že měkčí výslovnost je dnes ve Švédsku jedinou běžnou formou. Zároveň ale nejsou příliš citliví na to, jak jejich jména vyslovují cizí komentátoři. ČT tak nyní hledá rovnováhu mezi respektem ke švédské výslovnosti a očekáváním české veřejnosti, která si na změnu zatím nezvykla.